Hlavní strana

BLANSKO Okresní město na střední Moravě v údolí řeky Svitavy, cca 30 km severně od Brna. Blansko vzniklo jako osada (Staré Blansko) na pravém břehu řeky Svitavy. První písemná zmínka o něm pochází z r. 1141, kdy se jméno Blansko vyskytuje v jedné z listin olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka jako součást statků olomouckého biskupství. Od konce 14. století se objevují zprávy o tzv. manském dvoře na levém břehu Svitavy. Kolem tohoto dvora, stojícího zhruba v místech dnešního zámku, postupně vyrůstala osada Nové Blansko. Obě části se správně a ekonomicky vyvíjely samostatně až do r. 1526. V r. 1580 bylo Blansko povýšeno na městys. V poslední třetině 16. století se Blansko dostalo do držení rodu Žalkovských ze Žalkovic. R. 1580 bylo Blansko Matyášem Žalkovským povýšeno na městečko. Matyášův syn Jan Žalkovský nechal na přelomu 16. a 17. století přestavět původní gotickou tvrz na renesanční zámek. Od konce 17. století vlastnil blanenské panství slezský rod hrabat Gellhornů, který zde také založil železářskou výrobu (1698). V této tradici pokračoval rod Salm-Reifferscheidt, který v r. 1766 získal blanenské panství koupí. První polovina 19. století byla obdobím rozkvětu blanenského železářství a zejména rozmachu výroby umělecké litiny. Salmům, kteří v r. 1896 prodali železárny pražské firmě Breitfeld-Daněk, patřilo blanenské panství do r. 1945. Velký význam pro rozvoj Blanska měla výstavba železniční trati Brno - Česká Třebová - Praha, kterou v úseku Brno - Blansko stavěla v letech 1843 - 1849 italská firma Tallachini. Po zrušení patrimoniální správy koncem 40. let 19. století a územní reformě se stalo Blansko centrem soudního okresu. Významným datem v dějinách obce pak bylo povýšení Blanska na město v r. 1905 dekretem císaře Františka Josefa I. V r. 1949 se stalo Blansko okresním městem a zůstalo jím i po reformě územního členění státu v r. 1960. Výrobní podniky v Blansku jsou zaměřeny zejména na strojírenskou a elektrotechnickou výrobu. V současné době (rok 2004) má město necelých 22.000 obyvatel. Blansko je vstupní branou do Moravského krasu, v němž se mj. nachází soubor krápníkových jeskyní přístupných veřejnosti. Největší atrakcí Moravského krasu jsou Punkevní jeskyně. Návštěvní cesta vede bludištěm suchých vápencových jeskyní na dno propasti Macocha hluboké 138 m. Odtud se návštěvníci plaví na motorových člunech po podzemní řece Punkvě do Masarykova dómu s nejkrásnější krápníkovou výzdobou v Moravském krasu.

--194.108.69.11 08:55, 31. 8. 2004 (UTC)-jav - 

Vítejte ve Wikipedii, v encyklopedii na Internetu. Česká Wikipedie má nyní 546 676 článků. Prohlédněte si je, na pískovišti si vyzkoušejte, jak se edituje, přečtete si oznámení nebo diskuse na stránce Pod lípou.

jinojazyčné Wikipedie

angličtina (English) • francouzština (Français) • němčina (Deutsch) • polština (Polski) • ruština (Русский) • slovenština (Slovenčina) • španělština (Español)

Vybrané další jazyky (Wikipedie s více než 250 000 články jsou uvedeny tučně):

arabština (العربيّة Al-'arabiyâ) • baskičtina (Euskara) • běloruština (Беларуская/Belaruskaja) • bulharština (Български/Bălgarski) • čínština (中文/Zhōngwén) • dánština (Dansk) • dolnolužická srbština (Dolnoserbski) • esperanto • estonština (Eesti) • finština (Suomi) • galicijština (Galego) • hebrejština (עברית 'Ivrīt) • hindština (Hindī) • hornolužická srbština (Hornjoserbsce) • chorvatština (Hrvatski) • ido • indonéština (Bahasa Indonesia) • interlingua • irština (Gaeilge) • italština (Italiano) • japonština (日本語/Nihongo) • kašubština (Kaszëbsczi) • katalánština (Català) • korejština (한국어 Hangukeo) • latina • litevština (Lietuvių) • lotyština (Latviešu) • makedonština (македонски) • maďarština (Magyar) • malajština (Bahasa Melayu) • nizozemština (Nederlands) • norština (Norsk nynorsk) • norština (Norsk bokmål) • perština (فارسی Fârsi) • portugalština (Português) • rumunština (Română) • rusínština (Русиньскый) • řečtina (Ελληνικά/Ellinika) • slezština (Ślůnski) • slovinština (Slovenščina) • srbština (српски/srpski) • švédština (Svenska) • thajština (ไทย/thai) • turečtina (Türkçe) • ukrajinština (Українська/Ukrajinska) • velština (Cymraeg) • vietnamština (Tiếng Việt) • zjednodušená angličtina (Simple English)

Seznam jazyků Wikipedie

další Wikiprojekty

Wikipedii provozuje nezisková nadace Wikimedia, která spravuje i řadu dalších otevřených mnohojazyčných wiki projektů:

Wikislovník	Wikizdroje	Wikicitáty	Wikiknihy	Wikizprávy	Wikiverzita	Wikidruhy	Commons	Wikidata	Wikicesty	Meta-Wiki
výkladový slovník	volně dostupné dokumenty	sbírka citátů	volně dostupné knihy a manuály	otevřené zpravodajství	volně dostupné vzdělání	adresář biologických druhů	sdílená sbírka médií	svobodná databáze vědomostí	otevřený cestovní průvodce	koordinace projektů Wikimedia